Rubrika: Zdraví

Děti přinesly domů ze školky vši. Není to nic neobvyklého. Stačí jen dát ve větším kolektivu „hlavy dohromady“ a protivní parazité si přelezou. Dříve se věřilo, že veš umí skákat. Dnes už se ví, že neumí. Vši také nemají nic společného s nedostatečnou hygienou. Přemýšlíte, jak na ně a v hlavě vám hned naskočila myšlenka z vašeho dětství a totiž ostříhat se dohola. Nebojte, nic takového není nutné. Přečtěte si co na vši platí a směle do boje.

Babské rady na pedikulózu (vši)

Vši je nejlepší ihned usmrtit, konkrétně udusit. Vyzkoušet to můžete pomocí oleje nebo kondicionéru. Ve větším množství naneste na pokožku hlavy, zabalte do igelitové fólie a nechte několik hodin působit. Poté vlasy omyjte šamponem.

Svědiví záškodníci také nemají rádi výrazné vůně. Připravte si na ně například tea tree olej, výluh z šalvěje, levandule či rozmarýnu. Pomažte jím hlavu, nasaďte koupací čepici a opět nechte několik hodin působit.

Tip: věříme, že sklenku alkoholu byste si dali rádi, ale použijte ji na lezoucí cizopasníky. Sklenku vysokoprocentního alkoholu (vodka, slivovice) rozmíchejte se stejným množstvím oleje a za pomoci plochého štětce naneste na pokožku hlavy. Vlasy zabalte do alobalu a nechte zhruba 3 hodiny působit.

Věděli jste? Dříve se na vši používal petrolej. Ten určitě nezkoušejte. Hrozilo by poleptání pokožky a narušení vlasů

Záchrana z lékárny či drogerie

Někdy ani babské rady nepomohou na 100%. Chcete-li mít jistotu, zamiřte do lékárny nebo drogerie. Tam seženete speciální šampony, masky ale i spreje. Kupte ale i vyčesávací hřebínek takzvaný všiváček. Pramen po prameni pomalu vyčesávejte. Doporučujeme to dělat nad papírem a lezoucí potvory rovnou likvidovat. 

Tip: z vajíčka dorostou dospělé vši zhruba za 9 dní. Po této době tedy celou proceduru zopakujte

Závěrem nezapomeňte vydezinfikovat celou domácnost. Vše vyprat a vyluxovat. Velké plyšové hračky uložte na 2 dny do mrazáku. 

Zatímco zvířata si umí zavčasu odpočinout, a ví, kdy odpočinek potřebují, my lidé máme tendenci se neustále přepínat. Velké množství práce a povinností, spolu s nedostatkem odpočinku, nás však přivádí do stresových situací, narušuje naši psychiku, a pak i funkci celého těla. Pokud člověk nepozná, kdy je na čase vypnout, a odpočinout si, může tak ohrozit sebe, ale mnohdy i lidi ve svém okolí. Mikrospánek za volantem způsobený spánkovým deficitem, může způsobit autonehodu. Unavená matka nepodává ve výchově nejlepší výkony. Pracovník bez dostatku odpočinku může zavinit škody na pracovišti. Spousta lidí pak věří, že musí pracovat co nejvíce, aby zažehnali finanční krizi, a něčeho dosáhli. V důsledku přetížení pak však dělají chyby, které jim nejen ničí možnost kariérního postupu, ale mohou je připravit o práci, zdravý rozum, někdy dokonce i o život. Jak tedy poznat, že je na čase vypnout, a trošku si odpočinout?

Nadměrná únava

To že občas v práci zívnete, ještě není takový problém. Každý se může špatně vyspat, a mít pak den, kdy není úplně stoprocentní. V případě že jste však utahaní delší dobu, a fungujete jen díky mnoha šálkům kávy, je na čase zvolnit. Kromě toho, že by měl člověk spát minimálně šest hodin denně, je potřeba také odpočívat formou oblíbené činnosti, třeba s knihou, procházkou, nebo u oblíbeného seriálu. 

Nepozornost

Stává se vám čím dál častěji, že si nepamatujete věci, které vám někdo řekl, ztrácíte věci, nebo děláte přešlapy v důsledku nepozornosti? Nedostatek odpočinku totiž ovlivňuje i soustředění, a když se přepínáte, tělo se dostává do takzvaného úsporného režimu, jinak řečeno jede na autopilota. 

Apatie, či agresivita

V důsledku únavy se zhorší i vaše sebeovládání, a myšlenkové procesy. Člověk tak nereaguje rozumně, někdy se dostává na hranice, kdy je popudlivý, až vzteklý, či naopak apatický, bez chuti cokoliv navíc řešit. 

Kolikrát jsem si říkala, jak je to v přírodě šikovně zařízeno s ohledem na roční období: v zimě, když jsou krátké dny a mráz, příroda odpočívá, některá zvířata spí. Na jaře se vše probudí, zazelená, zvířata ožijí… V létě příroda „řádí“ naplno: je teplo, slunce, dlouhé dny, krátké noci. Zvířata budují hnízda, vyvádějí mladé, mají spoustu práce. Na podzim se dny začnou zkracovat, ochlazuje se a příroda se opět chystá na zimní spánek.
 
Jenže člověk, ačkoli je také součástí přírody, to má jinak. Po něm se chce, aby byl výkonný pořád stejně, bez ohledu na roční období. Myslím, že v zimě to má nejnáročnější z celého roku. Hlavně v prosinci: v práci finiš s koncem roku, doma náročná příprava na Vánoce. Jak to má naše tělo všechno zvládnout? Nemůžeme se divit, že jsme unavení.
 
Je třeba „dobít baterky“. Jaký způsob se vám osvědčil? Sport? Procházka na čerstvém vzduchu? Mám pro vás také jedno řešení: dopřejte si saláty a pomazánky z čerstvé zeleniny, ze kterých získáte potřebné vitaminy a minerály. Ještě lepší jsou zeleninové čerstvé šťávy, ideálně z vlastního odšťavňovače. Malá rada: pokud si budete odšťavňovač teprve pořizovat, kupte nízkootáčkový (kolem 70 otáček za minutu). Při vyšších otáčkách totiž dochází k zahřívání šťávy a tím ke zničení vitaminů, citlivých na teplo. Také si všímejte, z čeho jsou vyrobené jednotlivé součásti přístroje. Vhodné jsou plastové, nevhodné kovové.
 
Od mala slýcháme, že máme jíst zeleninu, že je zdravá. Zajímalo mě, proč je vlastně zdravá. Dočetla jsem se velmi zajímavé věci. Často jsou zmiňovány léčebné účinky česneku, cibule, zelí. Ale víte něco o mrkvi, ředkvičkách nebo kedlubnách? Co zelenina – to lék.
Mrkev snižuje cholesterol, pomáhá při kožních chorobách, při oslabení organizmu, chrání zrak.
Ředkvička pomáhá při trávení, léčí žlučník, žaludek, průdušky.
Kedlubna obsahuje spoustu vitaminů a minerálů, pomáhá vylučovat žluč, snižuje cholesterol, díky vláknině zlepšuje činnost střev, má protinádorové účinky.
 
Zkrátka, zelenina je pravým pokladem pro naše zdraví. Dopřejme si ji častěji a važme si více těchto zázračných darů přírody, které jsou levné a celoročně dostupné.