Třeboňská pánev právem patří k našim nejzajímavějším přírodním bohatstvím, jejichž kouzla lákají každoročně tisíce návštěvníků. Vyznačuje se jistými specifiky, která nikde na světě neexistují. Pojďme si je v krátkosti vyjmenovat:
Hustá síť umělých stok – V šestnáctém století patřilo Třeboňsko Rožmberkům a ti na svém panství zaměstnávali rybníkáře Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Rybníkáři tu začali budovat velmi hustou síť napájecích stok, které odváděly říční vodu z řeky Lužnice a zásobovaly vodou nově vznikající rybníky. Stoky jsou dnes částečně zarostlé a staly se neodmyslitelnou součástí tamní krajiny.
Rybniční království – stěží byste našli jinde v Evropě tolik rybníků na relativně malé ploše, jako právě zde. Je to doslova rybniční království a v létě za slunečného počasí je tato krajina mimořádně zajímavá.
Řeka Lužnice – Lužnici znají především vodáci, ale i pěší turisté, kteří tu obdivují přírodní rezervaci horního toku s mnoha meandry a zalesněnými úseky. Nejzajímavější je Stará řeka – původní říční koryto, zarostlé pralesní vegetací, ovšem s velmi působivým písečným dnem. Jemný písek si tu vychutnáte zejména na bosá chodidla, a to nejen v samotné Lužnici, nýbrž i v přilehlých zatopených pískovnách, které jsou pozůstatkem po těžbě písku.
Vyšší vlhkost vzduchu – díky obrovské vodní ploše se tu odpařuje více vody, než v jiných částech republiky, a vyšší vlhkost je pro tamní krajinu skutečným požehnáním. Má pozitivní vliv na celkové klima Jižních Čech i sousedních oblastí Novohradských hor, Šumavy, Táborska, Českobudějovicka, Českokrumlovska a Českomoravské vrchoviny.
Historické památky – na Třeboňsku lze navštívit pamětihodnosti převážně z doby renesance, kdy tu vzkvétalo rybníkářství, namátkou můžeme jmenovat zámek Třeboň, Schwarzenberskou hrobku, stavidla hráze největšího rybníka v České republice s názvem Rožmberk, Rožmberskou baštu, vyhlídkovou věž radnice na Masarykově náměstí v Třeboni, zámek ve Stráži nad Nežárkou či zámek v Jindřichově Hradci.